Jaroslav Sekyra (Cafú)
krajní obránce
30 let
5 špílů, 2 banány, 390 minut
Ahoj Jaro. V kolika letech si začal s fotbalem a kde všude jsi nastupoval před příchodem do Lokomotivy?
S fotbalem jsem začal asi v 11 letech. U nás na vesnici se hrála jen házená, tak jsme museli jít s kamarády za fotbalem do sousední Náměště na Hané, kde jsem prožil krásné žákovské, dorostenecké, ale i mužské roky. To bylo mé jediné působiště před Lokomotivou.
Jak dlouho už hraješ za Lokomotivu a jak ses dostal právě sem?
Hraju tady už 6 let. Po přestěhování do Brna za mou teď už manželkou jsem si chtěl najít nový fotbalový tým co nejdřív. Shodou okolností jsem v novém zaměstnání pracoval s otcem našeho současného trenéra Davida Strakoně, Milanem Strakoněm. No a tak jsem to šel na jeho doporučení zkusit.
Co zatím říkáš na nejhorší vstup áčka mužů v novodobé historii? Čím to je?
Takový vstup do soutěže tady za těch 6 let nepamatuju. Dřív se nám dařilo a vycházelo nám skoro všechno, na co jsme sáhli. Teď si asi vybíráme svou slabší chvíli, protože se nám nedaří skoro nic. Málo si chodíme pro přihrávky a špatně si vybíráme herní prostor. Když je potřeba podržet míč na soupeřově půlce, tak o něj zbrkle přijdeme. Nestíháme se vracet a střed hřiště necháváme často otevřený a dáváme tím soupeři šanci chodit do protiútoků. V obraně pak špatně přebíráme hráče a málo se zajišťujeme. Tím nám vznikají okénka, která soupeř využívá pro vniknutí do naší šestnáctky.
Jak se dá podle tebe dostat ze současné krize?
Ve chvílích, kdy se nám nedaří, se musíme víc povzbuzovat a nevyčítat si chyby. Fotbal je o chybách. (Kdyby nikdo nedělal chyby, tak by každý zápas skončil 0:0 a to by byla popravdě nuda.) Jasně, děláme chyby, ale místo nadávek stylu: „K…a, kam to dáváš?“, musím zabrat zpátky a pokusit se to za spoluhráče napravit. Protože příště můžu udělat chybu zase já. A jak se mi uleví, když to za mě spoluhráč uhasí… Musíme tedy dělat těch chyb méně než soupeři, chtít víc balón, nabíhat si, ukazovat se, vytvářet prostory pro přihrávku, mluvit na sebe a spolupracovat jako TÝM. A taky musíme proměňovat tutové gólové šance. Když nebudeme dávat góly, tak nemůžeme vyhrávat.
V zápase s Lískovcem si vstřelil krásné dvě branky a zařídil jsi remízu. Můžeš nám ty góly popsat?
Za stavu 3:1 pro soupeře už jsem se tlačil ze své pozice pravého beka víc dopředu. Na jednu standardku jsem zůstal v soupeřově šestnáctce. Centrovaný míč mi sklepl Zlámič přímo na hlavu. Bránící hráč to nečekal, nechal mi prostor a já z první hlavičkoval do sítě tak, že na to gólman nedosáhl. Bylo to najednou 3:2 a my cítili, že to můžeme ještě srovnat. Vytvořili jsme si tlak a drželi míč na svých kopačkách. Soupeř začal bránit s více hráči a já neměl koho hlídat. Chtěl jsem vepředu pomoct a šel se zapojit do hry. Když Tonci držel míč zády k brance, tak jsem si křikl o přihrávku proti noze. Na nějakých 22 metrech od brány mi to dal přímo na pravačku a já z první trefil zadní šibenici. Prostě nazdar 😊
Na Svratce si převzal kapitánskou pásku. Je to pro tebe čest?
Určitě je to pro mě čest. Nepocházím z Heršpic ani z Brna. O to víc si toho vážím. Bohužel se nám zápas na Svratce nepovedl a neměl jsem po zápase až tak dobrý pocit z mého chvilkového kapitánování.
Jaké jsou podle tebe tvé slabé a silné stránky ve fotbale?
Moje slabá stránka určitě je, že se mi občas povede nějaký kiks. V obraně je to trestuhodné a musím se naučit tomu vyvarovat. Za svou silnou stránku považuju důraz na hráče s míčem a tvrdou střelu ze střední vzdálenosti.
Koho tipuješ, že letos z městského přeboru postoupí? Na jaké příčce se umístí Lokomotiva?
Před začátkem sezóny jsem tipoval Lokomotivu na postup, ale už máme velkou bodovou ztrátu, takže letos nám to asi nevyjde. Stále ale věřím, že na jaře se budeme pohybovat v horní polovině tabulky. Zatím si suverénně počíná Svratka a v závěsu ji prohání Čafka, takže tipuju na postup jednoho z nich.
Na závěr nám popiš jaký je tvůj život mimo fotbal (práce, rodina, koníčky).
Pracuju jako montér v brněnské firmě Ekol Energo. Vyrábíme a poté i jezdíme montovat parní turbíny do celého světa, takže jsem měl možnost se podívat do zajímavých zemí. Bohužel na úkor mého hlavního koníčku, fotbalu. Jsem sportovec odmala a baví mě sport a pohyb všeobecně. Minulý rok jsem se oženil. Vzal jsem si svou dlouholetou přítelkyni Kristýnku a žijeme spolu s naší fenkou, border kolií Angie v Ochozi u Brna. Rádi chodíme všichni tři na dlouhé procházky do přírody a užíváme si klid, který máme nejraději.
