Horní Heršpice

Lokomotiva Brno – Starý Lískovec 3:3 (1:2)
Branky: 8.Sedlák, 67.a 78.Sekyra – 10.vlastní Rusler, 13.Doležal (PK), 52.Mokrý
Sestava: Zelinka – Sekyra, Uma (54.Zlámal), Rusler (K) (38.Malý), P.Lukášek – Holánek, Lejska, Sedlák, Toncr – Procházka, I.Lukášek

ŽK: 17.Toncr, 53.Sedlák, 84.Procházka

Úvod zápasu lépe vyšel konečně nám. Sedlák využil špatné malé domů soupeře a pohodlně zakončil do odkryté brány – 1:0. Bohužel záhy bylo srovnáno. Centrovaný míč z rohového kopu prolétl malým vápnem až si jej Rusler nešťastně srazil do vlastní brány – 1:1. Od té doby následovala naše klasická utrápená pasáž, kdy nejsme schopni zklidnit hru, kazíme míče, prohráváme souboje, nikdo se nepohne pro míč ani nikdo neudělá nic navíc. A opět jsme byli po zásluze potrestáni. Na středu hřiště jsme zbytečně ztratili míč, po němž následoval na mokrém trávníku dalekonosný pokus hostů, který ještě vyrazil Zelinka, před dobíhajícím útočníkem ještě skluzoval ve vápně Rusler a sudí jeho zákrok posoudil přísně jako zákrok pokutový. Penaltu hosté proměnili a stav zápasu otočili – 1:2. Poté se hrálo prakticky jen na naši bránu a brankář Zelinka nás několikrát svými zákroky podržel. Nešťastný den pro Ruslera byl korunován zraněním třísel a musel být vystřídán. Kapitánskou pásku převzal útočník Procházka. Druhou půli jsme začali aktivněji, z čehož pramenil náš platonický tlak. Penalta se mohla kopat po sporném zákroku na Sekyru, bohužel píšťalka rozhodčího Prokeše zůstala němá a hned po pár vteřinách na druhé straně hosté z protiútoku navýšili svoje skóre – 1:3. Vše nasvědčovalo tomu, že se již nedokážeme z další branky oklepat. Navíc se zranil i druhý stoper Uma a trenér Strakoň tak musel využít oba své náhradníky pro nahrazení zraněných stoperů. Nová stoperská dvojice Malý – Lejska si však počínala více než slušně. Jiskru naděje pro nás vykřesal Sekyra, který prodloužený míč dokázal hlavou usměrnit k tyči – 2:3. Tento gól nám dodal potřebný elán do hry a najednou nás bylo všude plné hřiště. Vyhrávali jsme konečně osobní souboje, a i když to od nás pořád nebyl nijak zvlášť pohledný fotbal, dostávali jsme soupeře pod tlak. Záhy bylo vyrovnáno, když se do míče opřel Sekyra a z dobrých 25ti metrů nádhernou pumelicí vymetl pavouky v šibenici – 3:3. Poté se hrálo nahoru dolů a skóre se mohlo měnit na obou stranách. V poslední minutě měl ještě stoprocentní šanci kapitán Procházka, bohužel jeho pokus se nevešel mezi tři tyče a tak bereme ze zápasu aspoň bod. Stále to nebyl žádný povedený výkon, ale konečně to aspoň v druhé půli bylo poctivě odbojované.